Jak vložit přezdívku a odkaz na blog do komentářů? Návod (v komentářích) zde

Skloňování šunkič zde

Kontakt zde

úterý 1. ledna 2013

27. kapitola

Komentář autora: Jak na nový rok, tak po celý rok... no, doufejme :D
Ještě chvilku vás potrápím, než se dostaneme na ples, ale už se k němu blížíme :P. Už jen pár malých komplikací, ať to Elča nemá tak jednoduchý. Tahle kapitola je ze začátku nudná, ale musí to tam být, pak už je to lepší... už dlouho jsem neměla kapitolu v tomhle stylu, což mě začalo zneklidňovat a upínat moje myšlenky kamsi... někamsí :D
Jinak tohle je přednastavenej článek. A asi ho nikdo v tuhle chvíli nebudete číst, ale bůhví, kdy půjdu spát a kdy se probudím a... takhle je to prostě jednodušší :D.
Šťastnej Novej rok :)


Milý deníčku.
Dneska ráno mi Ivan přivezl šaty na ples. Jsou od módního návrháře, o kterém jsem v životě neslyšela, ale líbila se mi jeho práce. I tenhle kousek se povedl. Vrchní část je korzetová s úzkými ramínky, látka se podobá saténu. Na první pohled je celý model černý, ale při světle chytá fialové odlesky. Sukně je z hrubšího materiálu, třpytí se a zleva i zprava má dlouhý rozparek, takže se v ní dá snadno pohybovat. Navíc by šla s přehledem odtrhnout, kdyby bylo nejhůř a já opravdu potřebovala utíkat o život. Zapomněla jsem se zmínit, že ten korzet je spíš můra. Díky těm odvážným rozparkům by totiž mohlo být vidět víc, než je zapotřebí. Škrabošku jsem sháněla co možná největší a nejnenápadnější, vlasy mám o něco tmavší, takže doufám, že mě Katherine nepozná. Moje boty jsou kombinací balerín, lodiček a botasek, nedokážu je jinak vystihnout, prostě praktické, ale ne do očí bijící. Všechno jde zatím jako na drátku.
Zdá se, že mé obavy z dětské krve byly zcela zbytečné a povídačky o ní měly jen zajistit přežití lidské rasy. Po týden piju dvě zkumavky denně spolu se zvířecí krví a nic zlého se mi nestalo. Jen chudák Ivan je o něco pomlácenější.
Rozhodně na sobě ale cítím určitou změnu, pohybuju se málem rychleji, než dokážu vnímat, nemám problém vytrhnout letitý strom ze zamrzlé půdy… co ti budu povídat, deníčku, je ze mě teď docela jiný upír!
Vlastně jeden malý háček by tu byl. Katherine odmítá zrušit ochranné kouzlo, takže Ivan se dovnitř nedostane. Nebojím se jít na vlastní pěst, ale on je celý zklamaný, i když dost dobře nechápu proč. Každopádně se rozhodl mě alespoň doprovodit. Poletí se mnou až do Mystic Falls a počká v hotelu. Irina se k nám chtěla připojit, ale Ivan z toho nebyl zrovna nadšený, asi se o ni bojí. Aby se necítila úplně marná, pověřil ji hlídáním domu a psa. Trochu chabá útěcha - uchechtla jsem se a pokračovala v psaní - Musím jít. Ivan tu bude každou chvíli. Čeká nás poslední bojová zkouška a zítra ráno odlétáme. Bože, jak já se těším!

Zaklapla jsem deník a schovala ho do gauče. Tělocvična už byla připravená a já oblečená - sportovní podprsenka a elastické tříčtvrťáky. Přispěchala jsem k domovním dveřím a otevřela promrzlému Ivanovi.
„Už aby bylo léto,“ drkotal zuby a neochotně se odstrojoval.
„Neboj, však se teď zahřeješ,“ usmála jsem se na něj povzbudivě. „Irina dneska nepřijde?“
„Ne, ne. Je začtená do nějaký knížky. Zajímalo by mě, kdy si všimne, že jsem odešel,“ prohlásil a odebral se do koupelny. Tam si na ruce pustil horkou vodu a opláchl si obličej. „Hodím na sebe jen tepláky a můžeme začít,“ tlesknul a vyběhl do své ložnice.
Odhopkala jsem tedy do sušárny a zapla rádio, ze kterého se ozývali Sum 41, konkrétně jejich song Jessica Kill. Brzy se ke mně přidal i Ivan a začali jsme se protahovat. Potom přešel ke kumbálu a vytáhl z něj dvě dlouhé dřevěné tyče a jednu mi hodil.
„Co s tím?“ Zamračila jsem se.
„V každým správným bojovým filmu je používaj,“ pokrčil rameny a trochu se ušklíbnul. Vykreslil kolem svého těla dvě svislé kružnici a nakonec zbraň napřímil jako nějaký meč.
„No, když myslíš,“ odfrkla jsem si a zaujala obranný postoj.
Lehké brnění mi přecházelo z dlaní až do ramenou, když jsem vykryla první Ivanův úder. Zpočátku jsme se pohybovali pomalu a opatrně, postupně jsme ale přitvrzovali. Řeknu vám, upír ne-upír, dostat tím klackem přímo do holeně docela bolí. Neodpustila jsem si vzteklé zavrčení a levý špičák mě polechtal na rtu. Když to Ivan ode mě schytal do žaludku, spokojeně jsem zub zase zastrčila. Přehodila jsem si tyč přes rameno a sledovala, jak se můj protivník svíjí. Ze začátku to byl uspokojivý pohled, jenže celá ta scéna trvala příliš dlouho a já začala mít obavy.
„Seš v pohodě?“ Sehnula jsem se k němu a chytla ho za rameno.
Prásk! Podebral mě loktem pod bradou a já odletěla.
„Nikdy neměj slitování,“ ušklíbnul se a opřel se o tyč jako o nějakou vycházkovou hůlku.
S námahou jsem se zvedla a nasupeně na něj civěla. „Ty jeden podrazáckej, zakářnej, sviňskej…“ drtila jsem nadávky tak dlouho, než jsem znovu zaútočila. Naše hole se zkřížily a my si čelili tváří v tvář. Jelikož mě naštval, využila jsem větší části své síly než obvykle. Hravě jsem ho odstrčila, div neztratil rovnováhu a neupadl. Vyrazila jsem mu zbraň a namířila tu svou na jeho krk. Po tváři se mi rozlil vítězný škleb.
„No, to nebylo špatný,“ vypravil ze sebe zadýchaně. V jeho očích tančily plamínky, pohledem směřoval spíš k mému vzdouvajícímu se hrudníku než k obličeji. Typickej chlap…
„Ale co kdyby…“ nedokončil větu a sevřel mou tyč v dlaních. Trhl s ní k sobě a přetočil ji, takže i já udělala nedobrovolně otočku o stoosmdesát stupňů a vrazila zády do jeho hrudi. Vytrhl mi dřevo z vláčných prstů, uchopil ho za oba konce, vodorovně přiložil k mým kyčlím a přimáčkl si mě na tělo. Všechno se to odehrálo tak rychle, že jsem ani nestačila zareagovat, jen se přidržovala dřevěné tyče. Zamrzla jsem na dobro, když se mi Ivanovy rty otřely o ucho a jeho zrychlený horký dech se srazil s mou ledovou pokožkou. „Co kdyby,“ pokračoval vzdušným hlasem, „nějaký upír udělal tohle.“
Mohutně jsem zalapala po dechu a nechala vzduch v plicích. Tyč, kterou jsme oba svírali, nevydržela můj stisk a rozlomila se; s prásknutím dopadla na zem. Ivanova ústa byla přisátá k mému rameni. Jeho prsty opatrně pohladily můj podbřišek a začaly po něm kroužit. Vyhoupla jsem se na špičky a on pokračoval. Polibky zaplavoval můj krk a klíční kosti jako vroucí láva a já se třásla stejně jako sopka před výbuchem.  Když už jeho prsty nasnímaly veškeré záhyby mého břicha, vystoupaly výš k výraznějším křivkám. Vklouzly pod elastickou podprsenku. Opřela jsem si hlavu o Ivanovu hruď a zavřela oči, dlaněmi jsem mu obtáhla pevné hýždě. Přestal svými rty vyvíjet tak silný tlak a jen jemně se jimi odpichoval až k mému uchu.
„Eleno…“ pošeptal mi. Jakoby mi někdo vpíchnul heroin. Nosem mi pročesal vlasy.
Prudce jsem otevřela oči. Všechno bylo rozmazané a já slyšela jen dvě věci, naše srdce a dech, oboje dunivé, hučivé, vzrušené. V puse mi naprosto vyschlo, a tak jsem se marně snažila polknout. Moc dobře jsem vnímala teplotu Ivanova těla, tak vysokou oproti té mojí. Vzpomněla jsem si, jak mě jako člověka vzrušoval upíří ledový dotek. Role se vyměnily a já byla ještě vzrušenější.
Otočila jsem se a stáhla Ivanovu hlavu ke své. Potřebovala jsem vláhu jeho rtů a taky se mi jí dostalo. Obejmul mě kolem celých zad a pevně na sebe namáčkl, hned na to mi vjížděl do vlasů, ve vteřině osahával pozadí.  Já se ho držela kolem krku a vášnivě líbala skrze hlasité vzdechy. Protlačila jsem ruce mezi našimi těly a sevřela lem jeho nátělníku. Upíří rychlostí jsem ho z něj stáhla a znovu se přitiskla k jeho vlhkým ústům. Zaklonila jsem hlavu a nehtem mu přejela po páteři; okamžitě mu naskočila husí kůže a stisknul čelisti. Spokojeně jsem se usmála a kousla ho do rtu. Zhroutili jsme se na žíněnku a má podprsenka zmizela. Rozhodl se mě položit na záda a já se nebránila. Oproti všemu ostatnímu tohle se odehrávalo pomalu. Dal mi ruku pod hlavu a dýchal na pootevřené rty. Tyčil se kus nade mnou a pozoroval mě nepřítomným pohledem. Konečky prstů jsem se dotýkala jeho tváře a naprosto prázdný pohled mu oplácela. Pohladil mě hřbetem ruky po tváři a políbil. Potřebovali jsme nabrat druhý dech. Každý pohyb, každý dotek, všechno jsme natahovali. O to větší slast to přinášelo. Otřela jsem se rty o jeho rameno a na moment zastavila u jeho hrdla. Obě krkavice silně pulzovaly. Vypadaly šťavnatě. Přesto jsem odolala a ochutnala krev v nich pouze přes pokožku. Ivan mi za to prohrábnul vlasy a vyhledal můj obličej. Strčil mi jazyk do úst a rukou přejel ze zadu po stehnu. Skrčila jsem nohu, jak nejvíc to šlo, a on se ještě dráždivěji přitlačil na můj klín. Celá jsem se prohla a slastně zavrněla. Otevřené rty se samy usmívaly. Slyšela jsem, jak se uchechtl. Klesal svými polibky níž a já zarývala nehty do zaťatých pěstí, když se zastavil u mého poprsí. Přejel mi jazykem po pupíku a začal stahovat kalhoty. Lechtalo to. Podepřela jsem se na loktech, abych na něj viděla. Seděl si na patách a odhazoval můj oděv někam za sebe. Potom mě vzal za kotník a zvedl si ho do výše obličeje. Úkosem se na mě podíval a poté mi rty přilnul k noze. To jsem se uchechtla pro změnu já. Nikdy bych neřekla, že mi…
Bum! Něco ve mně explodovalo. Něco jako (s)vědomí. Ostré střepiny prořezávaly ten mlžný opar sladké atmosféry, ve kterém jsem se octla, a odhalovaly mi děsivou skutečnost. Skutečnost, ve které jsem se dopouštěla něčeho nepřípustného. Něčeho, co jsem mohla dělat jen se svým manželem. S někým, koho miluju. Ten muž, jehož rty mezitím vystoupaly k mému kolenu, nebyl ani jedním.
Vysmekla jsem se mu a odkopla ho od sebe. Rychle jsem se postavila a zmateně na něj zírala. Ani on se netvářil, že by tomu rozuměl.
„Co jsem to udělala…“ zašeptala jsem zoufale. Dech se mi opět zrychlil a do úst se mi drala žluč. Bylo mi ze sebe na zvracení. Musela jsem na vzduch. Otočila jsem se na patě a ráznými kroky pochodovala ke dveřím.
„Eleno?!“
Spočinula jsem venku na terase. Slunce ještě bylo na obloze a foukal mírný vítr. Začínala jsem přimrzat, a tak jsem seběhla schody a zamířila do lesa. Má holá pokožka rychle chladla. Lepší než ledová sprcha. Jen v kalhotkách jsem se rozeběhla vstříc přítmí stromů. Vše mě štípalo a já to brala jako očistu, jako vykoupení, jako trest.
Po několika hodinách se setmělo a já se konečně zastavila. Nechtěla jsem se na sebe dívat. Už nikdy jsem se nechtěla vidět! Ale musela jsem vypadat dost podobně, jako když jsem se poprvé probudila na Sibiři. Neochotně jsem zamířila zpět k Ivanovu domu, protože jsem neměla kam jinam jít. Vrazila jsem dovnitř a sedla si ke krbu. Zuby mi o sebe drkotaly v neuvěřitelné frekvenci. Má sklovina dostávala zabrat. Otupěle jsem zírala před sebe a rukama si objímala skrčené nohy. Voda v slzných kanálcích roztála a vyvěrala na povrch. Ani jsem ji moc nevnímala. Z ničeho nic se přede mnou objevil pár dlouhých nohou schovaných v teplácích. Ivan přese mě přehodil velkou deku a posadil se ke mně. Neodvažovala jsem se mu podívat do očí. Ale ani jsem nebyla schopná mu zabránit v tom, aby si mě k sobě přitáhl a pevně objal. Bradu si opřel o mé temeno a konejšivě mě hladil po zádech.
„Omlouvám se,“ řekl a já se rozvzlykala na plno.

Pokračovat na další kapitolu
Sice se svým textem nehodí dokonale (Ivča a Elča nejsou zas takový masochisti), ale svým rytmem a náladou a meldoií rozhodně :P. Navíc je moje nejoblíbenější od Sum 41. 
Oh my love how do I explain
How I've come to feel this way?

I'm addicted to the pain
Even more than words can say
Every hit hurts like your kiss
like a needle to a vein
My last words of this begin:
"I want you..."


 R: She said: "You don't even know
How, just how much I need it!
How far will you go?

I just wanna feel you cum!"
You make me so crazy 
But I'm OK

Just pain me
Take it very slow
Cause I'm in love tonight


So now that it has come to this
I'll be your dirty little thrill

For the world I wouldn't miss
Cause I just wanna feel you kill
Self-inflicted masochist
How could anyone resist?
 My last words of this begin:
"I want you..."


 R: 

Tell me the difference between love and death
You fear them both as they take your breath
 Tell me the difference between love and death
You fear them both as they take your breath!

And all of this comes to an end
But I cannot resist your death

 2x R:



34 komentářů:

  1. Tá pesnička to brutálne podtrhla.
    Inak, celý čas som si myslela, že sa jej to sníva alebo čo, nejaká halucinácia z tej krvi a ono nie! Wohoo, *team Ivan* :D
    brutálna kapitola, čo ti poviem. Teraz rozmýšľam, či nebolo ešte lepšie prečítať si ju okolo jednej, keď som ju našla :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý ránko :) :D
      Já jsem doufala, že vás to překvapí, když už se choval Ivan delší dobu slušně, a že už jste na něj jako na "hrozbu Deleny" zapomněli a tím pádem vás překvapím. Což když sis myslela, že to je sen, tak to jsem asi překvapila, juhů :D.
      Myslim, že takhle na ráno je lepší, alespoň jsi měla čistou mysl ;).

      Vymazat
    2. A hej, šťastný Nový rok, nech ti vyjde všetko, čo chceš :)
      Aj ostatným, no :D
      Veraže si prekvapila, a páčilo sa mi to! :D Teraz, keď nejak "odpadávam" od TVD, mi DZ celkom vyhovuje, keďže Elena je tu zmenená a Damon sa až tak veľmi nespomína (moja láska k nemu nejak skončila, už fakt ostal len ten knižný a ten od Night.Being :D). A Ivan je vlastná postava! :D Jóóó, Ivan.
      Včera som Silvestra slávila so Simple Planom (a aj keď som možno trošku veľká fanúšička v tomto smere) toto bol najlepší Silvester, pretože som nepozerala stupidné programy v TV, ale pekne tu sedela a mala vlastný koncert :D O:)

      Vymazat
    3. Děkuji, tobě taky :).
      To ti schvaluju, já kdybych měla na silváče sledovat ty jejich programy... no ne, to bych šla radši spát :D. Simple plan je dobrá alternativa :). Já ještě nevím, jestli se mi chce o mým silvestru rozepisovat... jako byl pro mě asi taky nejlepší... nechápu, jak můžu žít takhle brzo ráno, když jsem domů přišla ve 4... ale nějak se mi o tom chce-nenechce psát, uvidíme.

      Vymazat
  2. Woohoooo! Woohoooo! Woohoooo! :D To mě ba, to mě ba - umíš překvapit, ale na druhou stranu je dobře, že to nezašlo dál. To byla moje první myšlenka - yop, chudák Damon. A pak jsem si vzpomněla na něj a Katherine a i když za to tak docela nemůže, tak mi pak začalo bejt líto, že si Elena s Ivanem neužili. Takže, když to shrnu - dokud se Damon nevrátí do normálu, *Team Ivan* rulezz! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak, to jsem vyčerpala oba fanoušky Ivana, teď už ty komentáře asi budou vypadat hůř, pokud nějaký budou :D.
      Pohrávala jsem si s myšlenkou, že bych je to nechala dokončit, ale... nakonec jsem usoudila, že na to je Elena přece jenom moc svědomitá. A celkově mi to takhle líp sedí :).
      Jono, Elena s Damonem se momentálně podváděj navzájem :D.

      Vymazat
  3. taak , ted jsem se konečně dočetla od 21( nebo 22.) kapitoly až sem :D uffffffff . teda..
    vyvyjí se to pěkně :D Doufala jsem , že vedlejší ucinek pro Elenu bude neco ze bude moct deti (nesmtrelny - neco jako v breaking dawn 2:D ) ale vypada to , že má nějaký touhy po Ivankovi nebo co ?! :O :D
    Jinak se těšim na další kapitoly:)) měj se

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aa, vítám tě tady po delší době ;)
      Máte zajímavý teorie :D Ale jak už jsem jednou řekla, když nebude mít Elena vedlejší příznaky, je tím pádem míň práce pro mě :P. Oooo, že by měla ty děti s Ivanem! Sakra, to by bylo zajímavý :D
      Jsem ráda, že ses ozvala :) Jsem jen lehce nervózní z toho, že se nikdo moc nevyjadřuje... zrovna po takovýhle kapitole jsem čekala vyšilující komentáře se sprostejma slovama, už jsem se na ně psychicky připravovala... takže jsem utřela, ale na druhou stranu jsem ráda, že se lidi možná něčemu přiučili - totiž někdy je lepší mlčet :D.

      Vymazat
    2. Omlouvám se, ale dřív jsem neměla moc času .:)
      :D tak lepší nějaký teorie než jen hloupě sedět a čekat co napíše naše autorka :D Opovaž se ! děti s Ivanem - blee .. Radši s Damonem :D)
      Brala bych konec, že Stefan zjistí že je gay a Ivan taky odhalí svou " barvu " a bude happy end - Elena samozřejmě s Damonem a Katherin pod drnem :DD

      Vymazat
    3. To spíš nechám Elenu umřít :D Třetí sérii ještě nemám moc promyšlenou, takže ani úplnej konec povídky.

      Vymazat
  4. Už jsem si myslela že si konečně zapr... a ono nic :D Ale i tak to byla asi jedna z nejlepších kapitol :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tě nepoznávám, ty snad ani nejseš Marry :D :-O. Zrovna od tebe bych čekala nějaký protesty nebo litování Damona... a tvůj jedinej protest je to, že spolu neměli sex???... ok, do dneška jsem si myslela, že dokážu lidi odhadnout :D.

      Vymazat
    2. Ivana mám jako postavu hodně ráda a představuju si ho ještě líp. Navíc Damon je teď takový blbeček, že mu to je úplně jedno :D Ale když Stefan políbil Elenu to se mi zdálo dost blbý v těch okolnostech že je to žena jeho bráchy. Tak Elenka je nám nějak čím dál tím víc povolná. Ale stejně se mi tahle kapča líbila

      Vymazat
    3. :) No já jsem jedině ráda, že se Damona nijak nerozumně nezastáváš :).
      Já bych Elenu NIKDY neoznačila jako věrnou :D. V žádný předloze. Takže odtud ta povolnost :).

      Vymazat
  5. Dobrý.;) Akorát jsem většinu kapitoly dost doufala, že si Elena uvědomí, co dělá a dělat to přestane :D
    Pravda, že Damon jí byl nevěrnej hned několikrát s její dvojnicí, ale nevědomě. Kdyby tomu bylo jinak, pravděpodobně by platilo, že nevěra maže nevěru, ale takhle... :D
    Jen upřímně doufám, že to teďka mezi nima nebude divný, takovýto rozpačitý. Úplně to nesnáším :D, ale asi to tak bude muset být :D...
    Bože, jak já se těším na ten ples! Ty šaty vypadaj fakt hezky (v mé hlavě teda jo :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ty taky nejseš ty, tys tvrdila, že by tě kleplo, kdyby spolu něco Ivan s Elčou nebo Stefan s Elčou měli :D. Jako vaše klidné reakce mě vážně, vážně těší! Ale vážně, vážně udivují :D.
      Joop, to, že je Damon Eleně nevěrnej taky beru spíš žertem, protože... no protože on je úplně mimo :D.
      Myslím, že tě potěším, když ti řeknu, že se o tomhle incidentu budou I a E bavit už v další kapitole ;). Teď se musí soustředit hlavně na ten ples. Teda Ivan ani ne, ale Elča jo :D.

      Vymazat
  6. Hezky napsané, ale asi si nedokážu představit vedle Eleny nikoho jiného, než Damona. Máš to však krásně napsaný. A prosím ať nespí s nikým jen s Damonem. :) Přeji opožděně PF 2013

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu tě, je to frustrující, když je něco ošklivýho hezky napsaný :D.
      Elena je mrcha, bude to zkoušet i na Ronnieho a Ivan bude žárlit. To myslím ironicky jenom na půl :D:D:D. Ale taková scéna přijde až po 30. kapitole.

      Vymazat
    2. "Chápu tě, je to frustrující, když je něco ošklivýho hezky napsaný :D." :D :D :D Presne! :D :D
      Len aby sme potom neboli *team Ronnie* :D

      Vymazat
    3. :D Taky se stává, že je něco hezkýho ošklivě napsaný... nesnáším to :D.
      V týmech se meze nekladou :P:D.

      Vymazat
    4. :D :D :D To jsi vystihla. Grr... to je nehorší, že je to prostě brutálně dobře napsaný, ale né podle mých představ! :D Spíš by se mi líbilo, že až se Damon 'vzpamatuje', tak jejich setkání bude asi takovýhle, někde na zemi :D Jako v DZ 1, jestli si to dobře pamatuju :DDD

      Vymazat
  7. No sakra! Jen jsem hleděla, dost dlouhou dobu jsem si dávala na Ivana pozor a teď jsem si už říkala, že se asi fakt o nic nepokusí. A tohle? No do pytle! Nikdy nebudu "tým Ivan" , ale ty jsi to napsala tak geniálně, že to bude jedna z mých nejoblíbenějších kapitol. Jsem ráda, že si to Elena uvědomila dřív, než by udělala nějakou totální kravinu.
    Inspiruješ se VA, že jo? :)

    P.S.: Jak mi strašně chybí informatorium...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všichni milujou romantiku a erotiku :D. I když tady byla spíš ta erotika... lidi jsou hrozný šmíráci a úchylové, všichni! :D
      No, VA se inspiruju co se těch snů a Sibiře týče... ale jinak snad ani ne, konkrétně v týhle kapitole nevím, co bys myslela :).
      Jo a jen tak mimochodem, už jsem viděla ten film - snad nezkomolim název - Perks of being a wallflower a je teda moc pěknej, to díky za doporučení ;). Hrozně se mi líbila postava Charlieho.
      Už mi taky začíná chybět Informatorium, takže jsem se rozhodla, že ho po 30. kapitole obnovím :D

      Vymazat
    2. No, jak Dimitrij trénoval Rose. Měli tam taky takové momenty.
      Jj, The perks of being a wallflower je luxusní film. Je to takové pravdivé. Taky se mi líbil. Já jsem tam měla ráda Emmu Watson, hrála to fakt dobře.
      Jé, to jsem ráda, že Informatorium obnovíš :)

      Vymazat
    3. Nojo, to trénování vlastně taky kopíruju, to přiznávám :D. Ale ty momenty ne, Dimitrij by si tohle nikdy nedovolil, ani ty narážky, co kdysi míval Ivan, okolnosti jsou úplně jiný atd. Dimitrij při práci na tyhle věci nemyslí, jak to sama Rose říká, u Ivana pochybuju, že je vůbec nějaká chvíle, kdy na ně nemyslí :D.

      Vymazat
  8. Ou! No ale musím přiznat že jsem čekala že se něco takového stane ale doufala v opak.. Ale bylo to napsaný fakt pěkně chvilkama to bylo jako fakt pěkný :) ale kazilo mi to to že to byl Ivan a jsem strašně ráda že to Elena zarazila.. Kráva blbá já chápu že už sex neměla asi dloho ale i tak má sakra manžela a ještě tak sexy manžela :) A to to muselo být zrovna den před tou jejich akcí.. no jinak fakt úžasná písnička zrovna tuhletu od nich neznám ale hned jsem si ji stáhla a ted furt poslouchám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Konečně nějaká reakce, která mě nepřekvapuje :D
      Ono můj postraní úmysl bylo ukázat, jak je manželství v tomhle ohledu naprosto bezvýznamný. Prostě je to jenom pár papírů, prstenů a hezká vzpomínka, ale jinak to absolutně nic nemění. Dobře, manžel by na tom měl něco měnit, ale taky není všemohoucí, obzvlášť když je v tahu. Ne že bych chtěla bejt nějaká protimanželská a podporovat nevěru, to rozhodně ne! :D Prostě jsem chtěla zdůraznit, že manželstvím ani oficiálním vztahem všechno nekončí. City a jejich... fyzické vyjadřování mají větší hodnotu. Já vím, že to víte, ale já vám to chtěla připomenout :D. A stejně to, co mám přesně na mysli, nedokážu pořádně napsat... snad mě chápete správně.
      Taky jsem si dávala dobrej pozor, aby Elena začala přemýšlet opravdu až v té chvíli, kdy se zarazila ;).
      Cha, ráda ti zpestřím playlist :D. Pasáž: You don't even know How, just how much I need it! How far will you go? - sedí na Elenu naprosto dokonale.

      Vymazat
  9. No páni.
    Celou dobu mě konejšilo vědomí toho, že Ivan je s Irinou :D Ale na druhou stranu jsem to tak nějak věděla, že k tomu dojde. I když Elena miluje Damona, možná trochu i Stefana, ale stejně jsem na její straně. Uvědomila si to včas, díky bohu. I když Damon asi taky nebude zrovna nejmilejší, potom, co ho Katherine ovlivnila. Uvidíme, nemůžu se dočkat. :)
    Ta milostná scéna byla dokonale popsaná! To mě vytrhlo úplně nejvíc, lepila jsem se na monitor, a bylo mi jedno, že to není Ivan ale Damon, naprosto mě v tu chvíli nezajímalo, že Damon je ten pravej, jak jsem to hltala. Napsala jsi to - prostě dokonale! Nechci, aby to vyznělo špatně, ale závidím ti, protože takhle psát, je fakt něco. :) Proč sakra nenapíšeš knížku? Tohle si někdo přečíst... Vydala bych to klidně já, kdyby to šlo. Nebo bych si to vytiskla jen pro sebe! :D
    Jsem u vytřžení... jedna z nejlepších kapitol! Je znát, že tě to baví a vyžíváš se v tom, co? :D
    MEGAKRUTOHUSTODÉMOSNSKÁ PRVNOTŘÍDNÍ DOKONALOST!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wau, wau, wau, tolik komplimentů není na místě :D :). Já se taky krotim, abych ti neskládala po každý kapitole takovýhle ódy :D. Každopádně děkuji.
      No, nikde nestojí, že Ivan je s Irinou :P. A Damonovu reakci ještě moc promyšlenou nemám... ale asi moc milá nebude, to máš pravdu :D.
      Jen maliličko se v tom vyžívám O:). To víš, půl roku bez sexu a kolem sebe spolužačky nymfomanky... nejde se do Eleny nevcítit a nedostat ji do takovýchto situací :D.
      S MV taky trošku zaostávám, nějak jsem si zvykla, že kapitoly vycházejí míň často a teď jich je najednou hafo a já nestíhám :D... navíc píšu v pondělí pololetku z filozofie a asi tak dvouletku ze zeměpisu... takže mám co číst :D:/ Ale rozhodně se na ni brzo vrhnu, už mi chybí a jsem zvědavá na Klare a Daniela :P.

      Vymazat
  10. Ale neeee... :D :D Ještě že se nic nestalo :D Ono by mi to ani tak nevadilo, ale jde mi o to, že Elena prostě patří k Damonovi (aspoň já to tak vnímám). Takže kdyby tam šlo třeba o Irinu, vůůůbec bych nic nenamítala :) :D
    Kapitola ale i tak skvělá :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, jahodo :)
      Ale Irinu si nedokážu představit takhle... rozpálenou :D. I když... tichá voda břehy mele... no ne, stejně, tu vidím na svíčky a romantickou hudbu :D.

      Vymazat
  11. ALALKA: Vůbec mi nevadí tvoje výlevy číst, právě naopak. Většinou mi vykouzlí úsměv na tváři, když vidím, že na tebe ta povídka nějak, jakkoliv působí :). Navíc ráda na tenhle blog utíkám právě před maturitou, pravda, neměla bych, ale řekla bych, že mě to drží při životě :D.
    Tancovat se bude :P. A jsem ráda, že se ti dětská krev zamlouvá :). Opět takový "RELATIVNĚ originální" nápad, už to spoustu lidí napadlo, s tím pracovat, ale pořád je dost pojetí, jestli mi rozumíš. Všechny moje nápady jsou originální jen napůl, otázkou zůstává, jestli je skutečná originalita ještě vůbec možná :D.
    A jenom taková otázka stranou... mně dost lidí říká, že maj mýho Stefana rádi, protože je úplně jiný než v seriálu... ale mně tak jinej nepřijde! :D Jako všechny postavy mám trochu upravený, myslím si, že nejvíc Elenu, prostě souhlasím, že můj Stefan není úplně jako ten ze seriálu, ale to žádná moje postava... nejvíc vycházím z první a druhé série když už... takže - tobě přijde můj Stefan jako úplně někdo jiný?
    Děkuji :)
    PRO ALALKU

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Promiň, jsem se nějak zasekla na televizi, neaktualizovala stránku a nevšimla si tvého komentáře.
      Tvýho Stefana mám ráda a řekla bych, že on se své seriálové postavě podobá ze všech nejvíc, z hlavní trojky. Elena je hodně jiná a Damona jsem zase tolik neporovnávala, protože jsme ho vlastně poznávali převážně z pohledu Eleny, neměl tolik kapitol z jeho vlastního jako Stefan, a seděl mi spíš na toho knižního, i když jsem z knížek přečetla jenom tři díly. Moc mě to nebralo.
      Navíc Stefana rozvádíš i v týhle sérii skrz ty sny, zatímco Damon pobíhá kolem Katherine a nic jinýho ho nezajímá. Snad jsem odpověděla aspoň trošku srozumitelně :)

      Vymazat
  12. Noo, tak to jsem nečekala, spíš jsem si myslela, že budou nějaké komplikace s tou dětskou krví nebo se jí to Ivan bude snažit rozmluvit, když s ní jít nemůže. Překvapila jsi mě :)
    Elče se nedivím, že se nechala svést (po dvacetiletém soužití s Damonem musely být ty čtyři měsíce bez chlapa utrpením :D), ale jsem ráda, že to včas utnula. I trest, který si sama stanovila v podobě procházky bez oblečení, se mi zamlouval. Jj, svědomí je sviňa...
    Damon sice dovádí s Katherine, ale nepamatuje si ji, takže to podvádění vlastně ani není. Dobře vymyšleno ;)

    OdpovědětVymazat